S klientkou jsme konzultovali výběr štěněte – jak poznat, jestli má vhodnou povahu a jestli pochází z kvalitního chovu. I mezi chovateli šteňat s PP se totiž najdou množírny, které jen produkují kvanta drahých, ale nekvalitních štěňat. Rodiče štěňat, a následně i samotná štěňata, mají labilní povahu nebo psi žijí v nevhodných pdmínkách.

 “Když jsem se rozhodla pořídit dalšího pejska, netušila jsem, co to všechno bude obnášet. Moc jsem se těšila, jak si štěňátko vyberu a následně na to, jak ho pak budu představovat dalším členům naší velké rodiny.

Na doporučení paní veterinářky jsem se rozhodla pro fenečku s PP. Ještě před tímto rozhodnutím jsem zavítala tam, kde prodávali fenečku bez PP. Rychle jsem však pochopila, že tudy cesta nevede. Paní mi fenečku nabízela v 6 týdnech bez očkování a navíc mi nechtěla počkat ani o den víc.

Bylo mi malé fenečky velmi líto, ale musela jsem se rozhodnout tak, že raději počkám a zavítám do chovných stanic, kde nabízejí štěňátka s PP.

Musím se přiznat, že jsem měla skutečně různé zkušenosti. V některých případech jsem byla velmi mile překvapena, jak moc chovatelům záleželo na tom, kam se šťěňátko dostane a jaký bude mít domov a podmínky pro život.

Někdy jsem však měla úplně jiný pocit a odcházela jsem od chovatele zklamaná. Jedna paní mi nabízela sice „výstavní“ fenečku, které bylo teprve 1 týden a vlastně paní chtěla už ode mne rozhodnutí , zda ji chci zarezervovat a pokud ano, tak jsem měla složit zálohu.

V tu chvíli jsem neměla pocit, že to takto chci a hledala jsem dále. Začala jsem mít větší nároky a často jsem se setkávala s reakcí chovatelů, že to až příliš řeším. Bylo mi řečeno, že mnoho lidí si vybírá štěňátko pouze podle fotografie , případně dle rodokmenu a nic dalšího neřeší. To ovšem neplatilo u mne, naopak…😊

Nakonec jsem vybrala štěňátko , které se mi velmi líbilo a cítila jsem , že ho skutečně chci. Paní chovatelka mi vyhověla , abych se na fenečku podívala a pochovala ji. Viděla jsem, v jakých vyrůstá podmínkách a bylo rozhodnuto. Fenečka byla k odběru už 7. týden, ale počkala jsem si, až dovršila 9. týden věku.

Vyplatilo se mi počkat, protože fenečka byla už velmi kontaktní a taková samostatnější. Mám radost, že jsem nakonec s výběrem fenečky nespěchala a že jsem se radila s výbornou milou paní Važanovou, která se zabývá výcvikem psů. Ta mi velmi pomohla a moc ji děkuji za všechny rady a doporučení!!!

Na závěr bych chtěla napsat, že je stejně nejdůležitější to, jaký pocit má člověk, když je u chovatele a má možnost vidět, v jakých podmínkách štěňátko vyrůstá. A další pak i vnitřní hlas srdce. Přeci jen si pořizujeme člena rodiny, který bude s námi každý den po dobu docela dlouhou.”

Martina